Znáte ten pocit, když někomu něco řeknete, on to pochopí úplně jinak, než jste to mysleli a ještě k tomu se urazí? Horko těžko mu pak vysvětlujete, že vaše slova neměla mýt negativní význam. Co s tím ale, když někdo takto nešťastně pochopí váš komentář třeba na FB? Má smysl mu tam hned psát esej na téma „tak jsem to nemyslela“?!

Mám bohužel tu smůlu, že se do takových situací dostávám poměrně dost často. Doma na lednici už mám pro jistotu velkou ceduli „MLČ!“. Přesto mi to není moc platné. Za ta léta svého dospělého života (a že už jich nějaká ta řádka je) jsem stihla vypozorovat nejčastější příčinu svých četných faus pax. A tady je: jsem tak trochu celoživotní trdlo, a proto se mi dějí nejrůznější věci. Když potom tak nějak samozřejmě předpokládám, že i těm, se kterými zrovna mluvím, se stává totéž, urazí se. Protože oni už jsou dospělí a rozumní a jim se takové věci přeci nestávají….

Lepší už to tedy asi nebude:)

 

Advertisements